Dnes se podíváme na konflikty ve Střední Asii. Zjistíme,
proč vypukla občanská válka v Tádžikistánu a kdo stál za jejím ukončením.
Nastíníme revoluci, jež patří mezi tzv. „barevné revoluce“ a vyjmenujeme si i některé
další násilné střety, které jsou často spojené s nespokojeností lidí se současným politickým stavem a režimem středoasijských zemí.
Občanská válka v Tádžikistánu (1992-1997)
Občanská válka v Tádžikistánu (1992-1997)
Když už bylo jasné, že se SSSR rozpadne, nastal střet
mezi jednotlivými skupinami v politické úrovni, tlak se postupně zvyšoval,
ale probíhal více či méně pokojně. Konaly se časté demonstrace, prezidentské
volby vyhrál bývalý 1. tajemník tamní komunistické strany, Rahmon Nabiyev,
napětí mezi prorusky smýšlející vládou a islamistickou opozicí[1] s
přívrženci obou těchto skupin narůstal. Frakce se začaly ozbrojovat, prezident
rozdal 180 000 zbraní[2] a
necelý rok po vyhlášení nezávislosti vypukla občanská válka.
Boje byly vedeny podle tvrzení zahraničních pozorovatelů velice brutálně, a to především ve venkovských oblastech, zavražděni byli i neozbrojení civilisti, nejintenzivnější boje nastaly v období mezi květnem a prosincem 1992[3]. V dubnu 1994 se do situace vložila OSN s cílem vyjednat trvalé mírové řešení konfliktu, což se po několika kolech jednání podařilo, o 3 roky později občanská válka skončila 27. 6. 1997 podepsáním Všeobecné dohody o zřízení míru v Tádžikistánu, jež se stvrdila v Moskvě. Zároveň bylo dohodnuto, že vojenské jednotky pod správou opozice se přeřadí do stávajících vládních jednotek, nebo budou demobilizovány. Dále byl zrušen zákaz opozičních stran (islamisté se roku 1993 spojili s demokraty a nacionalisty)[4]. Počet obětí se odhaduje na více než 50 000, a počet uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob se šplhá k číslu 1 200 000 lidí.
V současnosti zde operuje 12 humanitárních organizací, které dohlížejí na to, aby šel Tádžikistán správnou cestou, a znova „nesklouzl“ do ozbrojeného konfliktu[5], ale vzhledem k tamní situaci, je to práce s „předem daným koncem“, alespoň v dohledné době.
Tulipánová revoluce (2005)
Boje byly vedeny podle tvrzení zahraničních pozorovatelů velice brutálně, a to především ve venkovských oblastech, zavražděni byli i neozbrojení civilisti, nejintenzivnější boje nastaly v období mezi květnem a prosincem 1992[3]. V dubnu 1994 se do situace vložila OSN s cílem vyjednat trvalé mírové řešení konfliktu, což se po několika kolech jednání podařilo, o 3 roky později občanská válka skončila 27. 6. 1997 podepsáním Všeobecné dohody o zřízení míru v Tádžikistánu, jež se stvrdila v Moskvě. Zároveň bylo dohodnuto, že vojenské jednotky pod správou opozice se přeřadí do stávajících vládních jednotek, nebo budou demobilizovány. Dále byl zrušen zákaz opozičních stran (islamisté se roku 1993 spojili s demokraty a nacionalisty)[4]. Počet obětí se odhaduje na více než 50 000, a počet uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob se šplhá k číslu 1 200 000 lidí.
V současnosti zde operuje 12 humanitárních organizací, které dohlížejí na to, aby šel Tádžikistán správnou cestou, a znova „nesklouzl“ do ozbrojeného konfliktu[5], ale vzhledem k tamní situaci, je to práce s „předem daným koncem“, alespoň v dohledné době.
Tulipánová revoluce (2005)
Takzvané barevné revoluce se objevují již na začátku 21. sotletí v postkomunistických zemích Evropy, ve kterých lidé byli značně znepokojeni s vládou v zemi a tudíž se většinou s podporou například zahraničních médií, studenstva nebo nevládních organizací, rozhodli demonstrovat za větší demokracii v zemi. Následně se tyto "barevné revoluce" přemístily i do Střední Asie. V Kyrgyzstánu vládl prezident Akajev tvrdou rukou. Po parlamentních volbách vyšlo do ulic odhadem 10 000
demonstrantů žádající odstoupení Akajeva, důvodem byla údajná manipulace
s hlasy. Bylo zabito 14 lidí a podpáleno policejní velitelství. Do situace
se vložila i OBSE, která pobídla obě strany k jednání a zklidnění situace[6].
Akajev po tlaku veřejnosti uprchl ze země a vláda odstoupila[7].
Další konflikty
Další konflikty
Na počátku probíhaly
v uzbekistánském Andižanu pokojné protesty na podporu 23 místních
obchodníků, na konci byl masakr. Vypukl 13. 5. 2005, dle očitých svědků
stříleli vojáci do lidí i dětí z vrtulníků, v ulicích byly obrněné
transportéry, zadrženi měli být demonstranti, ozbrojenci a dokonce i policisté,
jež měli posloužit jako rukojmí[8]. Zemřelo
několik stovek neozbrojených lidí[9].
Teroristická organizace IMU[10] má na svědomí v Uzbekistánu a Tádžikistánu mnoho mrtvých, své atentáty provádí pomocí vybuchujících automobilů, mimo jiné přepadla vězení, aby osvobodila svých 25 spolubojovníků či přepadla tádžické vojsko, 20 vojáků bylo zabito a 20 zraněno[11].
V červnu 2010 propukly v kyrgyzském Oši etnické střety mezi Uzbeky a Kyrgyzy[12], přičemž je údajně několik důvodů vzniku těchto střetů: drogové klany, příznivci svrženého prezidenta Bakijeva, chudoba, vysoká nezaměstnanost[13]. Boje trvaly 5 dnů, několik ulic s uzbekistánskými menšinami bylo vypáleno, přes 100 000 Uzbekistánců muselo utéct z města[14].
Teroristická organizace IMU[10] má na svědomí v Uzbekistánu a Tádžikistánu mnoho mrtvých, své atentáty provádí pomocí vybuchujících automobilů, mimo jiné přepadla vězení, aby osvobodila svých 25 spolubojovníků či přepadla tádžické vojsko, 20 vojáků bylo zabito a 20 zraněno[11].
V červnu 2010 propukly v kyrgyzském Oši etnické střety mezi Uzbeky a Kyrgyzy[12], přičemž je údajně několik důvodů vzniku těchto střetů: drogové klany, příznivci svrženého prezidenta Bakijeva, chudoba, vysoká nezaměstnanost[13]. Boje trvaly 5 dnů, několik ulic s uzbekistánskými menšinami bylo vypáleno, přes 100 000 Uzbekistánců muselo utéct z města[14].
Přesné počty obětí nejsou známy, ale
odhadují se na stovky mrtvých a 2 tisíce zraněných[15].
V červenci 2012 bylo zabito v Tádžikistánu během střetů nejméně 42 osob, včetně 12 vojáků a 30 rebelů, některé další zdroje uvádí, že zabity byly desítky lidí. Tato událost vedla k vojenské akci, jež byla namířena proti místní opoziční osobě Ayombekovi, v provincii Khorog byla válečná zóna, v ulicích byla obrněné vozidla, lidé se báli vycházet ven ze svých domovů, počty obětí se šplhají ke dvěma stovkám, polovina obětí jsou civilisté[16].
V červenci 2012 bylo zabito v Tádžikistánu během střetů nejméně 42 osob, včetně 12 vojáků a 30 rebelů, některé další zdroje uvádí, že zabity byly desítky lidí. Tato událost vedla k vojenské akci, jež byla namířena proti místní opoziční osobě Ayombekovi, v provincii Khorog byla válečná zóna, v ulicích byla obrněné vozidla, lidé se báli vycházet ven ze svých domovů, počty obětí se šplhají ke dvěma stovkám, polovina obětí jsou civilisté[16].
[1] Tajikistan profile. BBC News. Dostupné z:http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-16201032
[2] All against All: The Tajika civil war (1991-1991). The Washington review of Turkish&Eurasian affairs. Dostupné z: http://www.thewashingtonreview.org/articles/all-against-all-the-tajik-civil-war.html
[3] The Tajik civil war:Causes and dynamics. Conciliation resources. org. Dostupné z:http://www.c-r.org/accord-article/tajik-civil-war-causes-and-dynamics
[4] Slim, R. The sustained Dialogue Process in Tajikistan: 1993-2005. International Institute for Sustained Dialogue. Dostupné z:http://www.un.org/esa/socdev/sib/egm/paper/Randa%20Slim.pdf
[5] Tajikistan: rising from the ashes of civil war. 10 Stories the world should hear more about. Dostupné z: http://www.un.org/events/tenstories/06/story.asp?storyID=600
[6] Při protestech v Kyrgyzstánu se střílelo, 14 mrtvých. iDNES.cz. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pri-protestech-v-kyrgyzstanu-se-strilelo-14-mrtvych-fy1-/zahranicni.aspx?c=A050320_184252_zahranicni_pol
[7] Kyrgyzstan’s tulip revolution. The Washington Times. Dostupné z: http://www.washingtontimes.com/news/2005/mar/26/20050326-103550-7473r/?page=all
[8] How the Andijan killings unfolded. BBC NEWS. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/4550845.stm
[9] Uzbekistan: No justice 7 years after Andijan massacre. Human Rights Watch. Dostupné z: http://www.hrw.org/news/2012/05/11/uzbekistan-no-justice-7-years-after-andijan-massacre
[10] The Islamic movement of Uzbekistan: A Resurgent Imu?. The Jamestown foundation. Dostupné z: http://www.jamestown.org/programs/gta/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=26187&tx_ttnews%5BbackPid%5D=178&no_cache=1
[11] Islamic Movement of Uzbekistan. Australian Government. Dostupné z: http://www.nationalsecurity.gov.au/agd/WWW/nationalsecurity.nsf/Page/What_Governments_are_doing_Listing_of_Terrorism_Organisations_Islamic_Movement_of_Uzbekistan
[12] The background to Osh: stories of conflict and coexistence. Open democracy. Dostupné z: http://www.opendemocracy.net/od-russia/nick-megoran/background-to-osh-stories-of-conflict-and-coexistence
[13] Osh massacre and international Politics. OrientalReview. org. Dostupné z: http://orientalreview.org/2010/06/17/osh-massacre-and-international-politics/
[14] Victims of Kyrgyzstan massacre are blamed for the violence. The Telegraph. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/kyrgyzstan/8252745/Victims-of-Kyrgyzstan-massacre-are-blamed-for-the-violence.html
[15] Uzbeks flee Kyrgyzstan amid ethnic massacre. CBS NEWS. Dostupné z: http://www.cbsnews.com/2100-202_162-6580065.html
[16] Tajikistan clashes:“Many dead“ in Gorno-Badakhsha. BBC NEWS. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-18965366
Je to sice takové skákání od jedné věci k druhé, ovšem zejména je problém v tom, že používáte zase převážně jenom jeden zdroj - když jsem Vás varoval před přílišným používáním Horáka, máme tu nějakou diplomovou práci. Najděte si zdrojů více a kombinujte je. Nevadí, když použijete i Horáka a tu diplomku, ale zdroje musí být pestřejší. Jinak jsou to vlastně jen takové výpisky. Takže do příště očekávám opravu.
OdpovědětVymazatJo a obyvatelé Uzbekistánu jsou Uzbekové, ne Uzbekistáni.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatvzhledem k obsáhlosti tohoto tématu jsme se rozhodly vyškrtnout historii a věnovat se pouze konfliktům, které jsou přeci jen aktuálnější a pro naše téma myslíme, že i přínosnější.
Nerozumím logice výběru těchto konfliktů. Proč myslíte, že jsou nejdůležitější? Nejsou třeba důležitější události v Oši nebo Andižanu? Volbu případů si musíte obhájit. Opravte prosím.
OdpovědětVymazatOdůvodnění sice přibylo, ale to by mělo být vždy na začátku textu - nejdříve musíte napsat, co je cílem textu, pokud vybíráte určité případy, musí být napsáno proč. To pořád neděláte. Já se snažím naučit Vás napsat krátký analytický text, tak toho zkuste využít. Není mým cílem, abyste neustále něco přepisovaly a já to musel číst, ale abyste se něco naučily. takže: Např. IMU věnujete tři dílčí části - nedává to smysl, mnohem důelžitější než IMU byla třeba občanská válka v Tádžikistánu, ta vaše tulipánová revoluce nebo třeba etnické střety v Jižním Kyrgyzstánu. Nemusí být těch konfliktů 5, stačí napsat požadovaný počet znaků, ale musí to dávat smysl. Tohle pořád smysl nedává. Prosím, do týdne přepracujte, pak obdržíte zápočet.
OdpovědětVymazatOmlouvám se za pozdní čtení, to víte, vánoční dovolená. Teď už OK, zápočet udělen.
OdpovědětVymazat